Rady se spotřebitelskými úvěry

1. Musím dostat předsmluvní nabídku a co musí obsahovat?
Předsmluvní nabídka není výraz, který by se v praxi používal, je však jisté, že zákazníkovi musí být předložen k posouzení návrh úvěrové smlouvy. Tento návrh musí obsahovat základní náležitosti úvěrové smlouvy tak, aby mohla být považována za platnou, tedy vymezení účastníků smlouvy, předmětu plnění, stanovení výše úroků, případně poplatků a dalších peněžitých plnění, které připadnou subjektu, poskytujícímu úvěr. Smlouva musí obsahovat splatnost úvěru, případně splátkový kalendář a k její platnosti je nutný podpis statutárního orgánu nebo jiné zmocněné či pověřené osoby úvěr poskytujícího subjektu a podpis dlužníka. Úvěrové smlouvy však bývají textově rozsáhlejší a povětšinou obsahují obchodní podmínky poskytovatele úvěru a další dokumenty, především v podobě instrumentů k zajištění splatnosti úvěru (směnky, směnečná prohlášení, zástavní smlouvy, atd.).

2. Na jaké poplatky si musím dát pozor?

Je nutné dávat si pozor na celý obsah smlouvy, především musím být schopen respektovat všechny smluvní podmínky, zejména ty ekonomické. Musí být proto pro mě konkrétní úvěr, z hlediska jeho výše, splatnosti, výše úroků a poplatků, hrazených v souvislosti s uzavřením úvěrové smlouvy vyhovující. Na trhu funguje více subjektů poskytujících daný typ služeb a proto bych měl s ohledem na podmínky poskytování úvěru hledat takový subjekt, který mi bude typově a obsahem podmínek nejlépe vyhovovat. Musím mít tedy znalosti o trhu nabídek a měl bych být schopen rozumět obsahu úvěrové smlouvy. Pokud znalosti a rozlišovací schopnosti nemám na dostatečně vysoké úrovni, měl bych se obrátit na odborníka.

3. Mohu v nějakém časovém intervalu odstoupit od úvěrové smlouvy a co to pro mne znamená?

Odstoupení od smlouvy je jedním ze způsobů zrušení, resp. zániku smlouvy. Smlouvu lze zrušit též dohodou smluvních stran, případně výpovědí. Odstoupení od smlouvy má jiné účinky v případě, že odstupuji od smlouvy občanskoprávní (úvěr je poskytován občanovi) a jiné, jestliže odstupuji od smlouvy obchodní (úvěr je poskytován podnikateli). Jestliže odstupujeme od smlouvy občanskoprávní, ruší se odstoupení od smlouvy smlouva od samého počátku; pakliže odstupujeme od smlouvy obchodní, ruší se smlouva k okamžiku, kdy odstoupení nabylo účinků, čili ke dni kdy bylo písemné oznámení o odstoupení od smlouvy doručeno druhému smluvnímu partnerovi. V dalším lze k otázce říci jen tolik, že odstoupit od smlouvy lze jen v případech, které stanovuje zákon, nebo v případech, které jsou smluvně specifikovány. Odstoupení musí mít písemnou formu a musí být doručeno druhé smluvní straně.

4. Musím podepsat rozhodčí doložku a jaká rizika z toho pro mne plynou?

Rozhodčí doložka je součást smlouvy a stanovuje příslušnost nikoliv obecných soudů, nýbrž rozhodců k řešení sporů mezi účastníky smlouvy. Rozhodčí řízení je zpravidla jednoinstanční (tedy nepřipadá v úvahu odvolání proti rozhodnutí) a končí vydáním rozhodčího nálezu, který má hodnotu soudního rozsudku či platebního rozkazu. Pravomocný rozhodčí nález je vykonatelný a na jeho podkladě lze realizovat exekuci na majetek dlužníka. Na položenou otázku je jednoznačná odpověď. Pokud nechci podepsat rozhodčí doložku, samozřejmě nemusím, je nutné však trvat na tom, aby byla ze smlouvy vypuštěna.

5. Může nabídka nebo smlouva k úvěru obsahovat důležité informace drobným písmem?

Platnost smluv je podmiňována jejich písemnou formou. Smlouva musí být zpracovaná v úředním, tedy v českém jazyce, na velikost písma však zákon nemá žádných požadavků, je však nesporné, že smlouva musí být srozumitelná a čitelná. Je opravdu nutné věnovat pozornost celému obsahu smlouvy včetně jejich součástí a příloh.

6. Jak mám postupovat, když jsem ztratil zaměstnání a nejsem schopen splácet úvěr?

V každém případě doporučujeme činit kroky bez zbytečného odkladu poté, co je zřejmé, že nejsem schopen nadále plnit smluvní podmínky. Je nutné kontaktovat věřitele, tedy poskytovatele úvěru a pokusit se dohodnout na výhodnějších podmínkách, případně na odkladu splácení avšak současně bych kontaktoval rovněž odborníka, nejlépe advokáta, který posoudí, zdali u mne nejsou podmínky pro osobní bankrot a tedy pro podání návrhu na zahájení insolvenčního řízení. Nečinnost může mít nedozírné následky, v podobě budoucí ztráty veškerého majetku a ohrožení ekonomické stability rodiny.

7. Co mám dělat, když nejsem schopen splácet své úvěry?

Na tuto otázku lze reagovat stejně jako na otázku předcházející. Okamžitě je nutné kontaktovat poskytovatele úvěru a k pomoci přizvat advokáta, kterého opatřím svou důvěrou. Řešením může být podání návrhu na zahájení insolvenčního řízení, v jehož důsledku se v rámci osobního bankrotu můžu případně zbavit dluhů zaplacením jejich 30%, pokud proto budou stanoveny podmínky, tedy jestliže insolvenční soud nedospěje k závěru, že jsem si úvěry bral s vědomím, že nesplním podmínky jejich poskytnutí, dále pak osobní bankrot není možný, pokud se jedná o dluhy z podnikatelské činnosti.

8. Za jakých okolností mi může zaměstnavatel strhávat ze mzdy splátky úvěru?

Zaměstnavatel může zaměstnanci cokoliv srážet ze mzdy jen pokud se na tom se zaměstnancem písemně dohodl; srážky ze mzdy může dále zaměstnavatel provádět v případech, které jsou vymezeny zákonem, zejména zákoníkem práce. Splátky úvěru lze srážet ze mzdy jen na základě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

9. Co je to RPSN?

Jedná se o zkratku pojmu, známého jako roční procentní sazba nákladů, což je číslo, které má umožnit spotřebiteli, tedy zákazníkovi, který úvěr čerpá, dokonalejší posouzení toho, zda-li se jedná o výhodný nebo nevýhodný úvěr. RPSN udává podíl z dlužné částky, vyjádřený v %, který musí spotřebitel zaplatit v souvislosti se splátkami, správou a dalšími výdaji, spojenými s čerpáním úvěru za období jednoho roku.

10. Co je to lichva?

Lichva je pojem známý z trestního zákona; jedná se tedy o skutkovou podstatu trestného činu, kterého se dopustí ten, kdo zneužívaje něčí rozumové slabosti, nezkušenosti, lehkomyslnosti nebo něčího rozrušení, dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru. S lichvou se můžeme setkat přirozeně i v oblasti poskytování půjček a úvěrů, zejména u těch půjček, které poskytují fyzické osoby či drobné společnosti nebankovního charakteru. Dá se říct, že půjčka či úvěr, kterou poskytuje bankovní instituce je zárukou toho, že se bude jednat o obvyklý obchod, u něhož nebude obava z nepřiměřeného obohacení na straně věřitele.