Nová Dědina - Zjednodušená verze stránek
Nastavení velikosti písma
+

Nalezený poklad - zazděný vzkaz v láhvi z roku 1887


 

Je zvykem, že lidé, kteří staví své domy, zanechávají ve svých stavbách vzkaz budoucím generacím. A tak tomu bylo i v případě domu č. 10, který stál uprostřed obce. V roce 1988 zakoupila jej rodina Škrabalova s úmyslem, že jej zbourají a postaví si na jeho místě nový, modernější. A tak při bourání zdi nad vjezdem do stodoly byla nalezena láhev, ve které byly uschovány dva zažloutlé papíry popsané roztřesenou rukou. Dopisy tam neuložil majitel domku, ale dva zedníci a jejich pomocník, kteří domek rekonstruovali.
A jaké tajemství bylo v láhvi ukryto? Vypráví nám o tom jeho doslovný přepis.

 


 

První list:

Táto zeď byla stavěná roku 1887
kylo masa bylo za 48 kr
litr vína stál 40 krejcaru
litr piva stál 12 kr
litr gořalky stál 16 kr
hektolitr žita 6 zlatých
“ pšenice 8 zlatých
“ ječmene 5 zl 80 kr
“ ovsa 3 zl
litr rumu stal 67 kr
vojenská falsa nadeník platil 1 zl, služebník 2 zl, řemeslník 2 zl
sedlak 5 zl, větši majetnik 10 zl
nadeník měl denní plat mušky 40 kr
ženska 35 krejcaru v těžke praci 50 kre.
Daň o branná počala roku 1887.
Služili vojaci sloužili vroku 1886 jen 12 let a v roku 1887 počal novy zákon sloužili 24 let


Druhý list:

V nové vsi bylo 117 čísel
Panovník země naši byl František Josef (1)
Nova ves patřila pot kvásickou farnost
a do Kvásic patřili i iné vesnice a totiš Bjelov, Silimov, Karolinov a Střížovice.
Štyry metr první třídy stalo až 14 zl. Pecen chleba 40 kr. kilo soli stálo 13 kr.
Pot okres Kroměříž Kvasicka Farnost patřila.
Majetnik tohoto domu byl Petr Polašek.
zednici byli
Ferdinand Junak
Anton Galatík
Psalsemto ja Kašík František
bylo mě 18 let
rok 1887

 


 

Rodina Petra Poláška se pak v roce 1901 odstěhovala do Jugoslávie. Petr zde pak předával zkušenosti z pěstování ovocných stromů, které získal u Jana Wundera, revírníka z Nové Dědiny. Syn Vojtěch však zůstal zde. Studoval na gymnáziu v Kroměříži a dále absolvoval studia na České vysoké škole technické v Praze. Později pak byl pověřen vysokou a odpovědnou funkcí přednosty Škodových závodů v Plzni.

Posledním majitelem domku byl Jaroslav Čabla. Manželé měli velkou životní smlouvu. Jejich syn hned po narození zemřel. Další děti již neměli. Pamětníci vyprávějí, že toto neštěstí velmi ovlivnilo jejich chování, uzavřeli se do sebe, neměli žádné přátele. Smůla je doprovázela až do nešťastné noci v roce 1985, kdy v důsledku úniku plynu z nedokonalého hoření v kamnech se oba otrávili.

Rodiny Škrabalova nyní bydlí v moderním domku a po zkušenostech i oni zazdili někde (a to ví jen oni) také dopis. Možná, že jej najdou budoucí majitelé za dalších dvěstě let, až jim nynější styl bydlení nebude vyhovovat.

Zapsal J. Brož